1.A - Harmonizační pobyt

27. 10. 2021


Cesta za loupežníky



   V říjnu jsme poprvé vyjeli společně na dobrodružnou výpravu. U školy jsme se rozloučili s rodiči a vyrazili vláčkem na chatu. Cestou jsme zjistili, co je to CHKO a jak se v ní chovat, u ještěrky jsme se pustili do svačinek od maminek. Pak jsme museli prokázat, že máme přesnou mušku a trefíme strom se značkou, umíme se podepsat, jsme zdatní a zdoláme nejen cestu, ale i kládu nebo veliký kopec. Odměnou nám bylo sluníčko a hry na louce.

   Na pokojích jsme si užívali legraci s kamarády, hráli hry, malovali si. Plyšoví kamarádi na nás stále dávali pozor. Důležité informace jsme dostávali na poradách (všichni bedlivě poslouchali a pomáhali si, aby nikdo nic nezapomněl). Moc dobře nám vařili, každý den si šel někdo přidat. Chutnaly nám buchtičky, špagety, ale i čokokuličky ke snídani.

   Před cestou na loupežnickou rozhlednu (Bramberk) se na nás přišly podívat místní kočičky. Cestu lesem do kopce s hledáním zvířátek jsme zvládli výborně. I přes mrholení došli všichni do cíle. Posilnili jsme se výborným koláčem a bábovkou a vešli do loupežnické rozhledny. Vystoupali jsme všichni až nahoru. Bohužel jsme viděli jen mlhu a zapomenuté loupežnické karty. Cestou zpět jsme si zkusili, jak je těžké nevidět a úplně věřit kamarádovi, že nás bezpečně povede. Dopadlo to výborně, máme skvělé kamarády!

   Večer nás ještě čekaly hry v herně a pak už pohádka na dobrou noc od paní vychovatelky a na kutě. 

Ráno se některým spáčům nechtělo vstávat. Ale po snídani nás čekal velký úkol. Ve skupinách sestavit loupežníky, provést výslech a vypátrat poklad.

Jupíí! Povedlo se! Poklad je náš!

   Nezapomněli jsme ani na zpívání a tvoření krásných lištiček, o kterých jsme si povídali v lese.

   Celou dobu jsme si psali loupežnický deník, abychom při vyprávění doma na nic nezapomněli.

   Po cestě vláčkem jsme šťastně dorazili zpět ke škole a rodičům.

   K loupežníkům jsme se mnohokrát vrátili i ve škole - např. při VV.

   Na našem výletě nám příliš nepřálo počasí, ale prvňáčci se nenechali odradit. Ukázali, že jsou zdatní, překonají kdejakou překážku. Jsou kamarádi, chovají se k sobě hezky. Jsou samostatnější, umí přebírat pokyny, sami si uklízet věci. A jsou odvážní - nebojí se ani loupežníků.

Jsou to šikulové!

Podívejte se na naši výpravu a posuďte sami.


připojené fotografie: