ZÁKLADNÍ ŠKOLA, LIBEREC
ČESKÁ 354, 463 12 LIBEREC 25

   
sekretariát:

48 51 30 357

družina: 48 48 49 100
1. stupeň: 48 48 49 101
2. stupeň: 48 48 49 102

Další kontakty
Učíme se, abychom se domluvili a v životě neztratili.

1.A - Loupežnické putování

21. 10. 2019 Mgr. Jana Stříbrná

Harmonizační výjezd

   V pondělí 14. 10. jsme se vydali za loupežníky. Nejprve jsme si zamávali s rodiči a vydali se na vlak. Cestou nás doprovázelo sluníčko, které s námi zůstalo po celou dobu. Cesta vlakem rychle uběhla a my jsme vyšli po žluté turistické značce zkusit svoje detektivní nadání i fyzičku. Někoho hned bolely nožičky, ale všichni zatli zuby a statečně šlapali. V lese jsme zjistili, že jsme v CHKO, rostou zde jedlé houby, ale i spousta krásných muchomůrek. Po výborné svačince od maminek (u ještěrky) jsme s pomocí šišek napsali svá jména (jsme opravdu šikovní), ale i zahnali první loupežníky (trefit se do loupežníka nebylo tak snadné). U obrovských kmenů jsme vyzkoušeli svoji schopnost udržet rovnováhu (Super! Nikdo nespadl.), ale i zdolání pořádného kopce dolů a zase nahoru. Pak se překvapivě před námi objevila chata Javor. První nás uvítal pes Maxík a spousta přítulných kočiček. Abych nezapomněla, cestou jsme zkusili chytit několik zajíců, ale všichni utekli. Tak jsme vstali, oprášili ruce a šli dál.

   Po ubytování na nás čekal první oběd – kuře s rýží a pak polední klid. Čas na pokoji nebyl dlouhý, ale každý si našel svoji zábavu. Někde se leželo a lenošilo, jinde malovalo nebo se hrály karty. Všude už ale bylo vidět plyšové kamarády. Po odpočinku jsme si zahráli Pavučinku kamarádů a odvážně jsme se vydali na loupežnickou rozhlednu (Bramberk). Povídali jsme si o zvířátkách, stromech a najednou se před námi objevila chaloupka ježibaby s otevřeným okýnkem, pak i rozhledna. Posilnili jsme se sváčou, která tak voněla, že k nám přišla mlsná a zvědavá koza Melinda (z naší školní pohádky). Zjišťovala, co máme dobrého a Martinovi dokonce snědla svačinu. Pak odešla. My jsme vyšli statečně všichni až na vrchol rozhledny a zahlédli v dálce Ještěd i Sněžku. Žádní loupežníci se neukázali, ale nechali tam svoje karty na Prší (asi je večer zas budou hrát). Cestou zpět jsme si zkusili, jak důležití jsme pro sebe navzájem (věřit druhému a nezklamat ho), když jsme se ve dvojicích vodili lesem. Myslili jsme i na lesní skřítky a postavili jim krásné domečky (byli jsme ve skupinkách dobře sehraní, měli jsme velkou fantazi, někdo nachystal skřítkům i dobrůtky). Na chatě už byla přichystaná večeře – rajská omáčka a štrůdl (Věřili byste, že umíme být úplně potichu? Ani v kuchyni nevěřili, že stále jsme v jídelně. Jídlo nás naprosto umlčelo.)

   Večer jsme dostali opravdové Loupežnické deníky, do kterých jsme zaznamenali dnešní velké zážitky. Pak jsme hráli několik hezkých her. Po hygieně jsme zalezli do postýlek a unaveni z našeho dobrodružství jsme hned usnuli. Překonali jsme i malé chvilky stýskání.

   Ráno jsme si pobalili věci a šup na snídani. Na plné čáře z nabídky zvítězily čokoládové kuličky s mlékem. Snídani jsme si pěkně vychutnali. Začali jsme vyrábět pohádkového draka, když přišla vyděšená paní vychovatelka, že po louce běhá spousta loupežníků a my je musíme pochytat. Na louce jsme ve družstvech pátrali, skládali loupežníky a po jejich výslechu se vydali k pokladu. Byl tam! Za odměnu jsme si i zahráli loupežnickou míčovou hru.

   Potom už jsme spokojeně posvačili, dobalili, naložili zavazadla a šli na oběd – rybí prsty s kaší. A opět se chodilo pro přidání. Jídlo nám tady opravdu chutnalo. Rozloučili jsme se s panem vedoucím i kočičkou a vydali se na vlak. Cestou nás ještě čekala hra na Slepého pantera a poznávání dopravních značek.  Po zhodnocení výletu dostal každý sladkou odměnu a už jsme se těšili na vláček, který nás odveze k rodičům. Ti nás pak netrpělivě očekávali před školou.

   Výlet nám pomohl víc se poznat, upevnit kamarádské vztahy, překonat sám sebe ve slabé chvilce, zlepšit svoji vytrvalost, samostatnost, statečnost, naučit se lépe poslouchat. Navíc jsme CHKO osvobodili od bandy loupežníků a vyfoukli jsme jim poklad (jen p. učitelka někde cestou ztratila hlas). Naše putování bylo opravdu krásné!

   Všem rodičům moc děkuji za spolupráci při přípravě a za odvoz zavazadel.     Děkuji!

   Naše zážitky zachycují fotky. Podívejte se, jak jsme si ty dva dny užívali a najděte si Vašeho prvňáčka.




zobrazuji fotografie po 30 obrázcích na stránku | stránka: 1 [ 2 ][ 3 ][ 4 ][ 5 ][ 6 ][ 7 ]
© 2006 - 2015 ZŠ Vesec | vstup do administrace »
TOPlist